11.kolo 2.4.2023
Nečekaně snadná písemná práce
Domácí zřejmě prohrou v předposledním kole ztratili ambice zachraňovat divizi a vynechali několik zajímavých jmen soupisky. My postavili již tradičně jediných osm ochotných nastoupit, což ale nevadilo. Zápas jsme měli od počátku ve svých rukou a skóre utěšeně narůstalo.
Vpředu se nám totiž podařilo nečekaně hladce udržet 2. a 3. šachovnici. Poprvé v sezóně poznávám ten krásný pocit brzkého konce, přispěju půlkou a můžu sledovat zbytek dění. Na naší šachovnici se hrála nepřekvapivá poklidná pozice, kde překvapí pouze to, kolik času mne to zase stálo. Vše ale bylo OK a po výpadu bílého Dh5? bych snad stál už i lépe.
Tomášova přítelkyně projevila přání, aby skončil nejdéle do 12.hodin. A tak to i dopadlo. Rychlá hra, spousta výměn a zjednodušení do koncovky, která se černému nelíbila, proto na plichtu kývnul.
Plán na těchto deskách vyšel, vzadu to už vypadalo na bodové žně – Pavel Ducho a Pepa byli připraveni ke sklizni.
Táta Duchů postupně využil slabin v pozici bílého a získal materiální převahu až na rozdíl celé věže. Poté v euforii s tlakem 300/200 sázel třesoucí se rukou jeden tah za druhým a my s neméně vysokým tlakem sledovali, jestli si náhodu nenechá dát mat. Nakonec v pohodě zavěsil a s úsměvem od ucha k uchu se uklidnil panákem něčeho ostřejšího.
V tuto chvíli se schylovalo k bodu i na posledním stole. Ale zahájení se Pepovi úplně nepovedlo a musel nejdříve rozehrát své figurky. Když už bylo vše na dobré cestě, dal v jeden moment soupeři šanci (24.Sg5??), kterou domácí hráč neviděl. Závěr byl až do matu.
Stav 3-1 pro nás dal vzpomenout na minulé kolo, kdy jsme při stejném vedení zápas ještě ztratili. Váhání, jestli raději nenabídnout dvě remízy bylo ihned zahnáno – kdy jindy to přeci zkoušet, než teď když nám o nic nejde – a Marian jde to toho po hlavě. I s minimem času se pustí do útoku na královském křídle, kde má černý svázané všechny figury (a že jich ještě má!) kvůli své předchozí, příliš pasivní hře. Výsledkem je ztráta figury a vzdání.
Stejné rozuzlení, zisk figury, měl boj na 5.desce, kde domácí kapitán nezvládl své bílé figury a Pavel Novák jej donutil vzdát už ve 23.tahu.
Pohodlné vedení 5-1 měl ještě navýšit Karel. Papírově slabší soupeř se bránil sice dobře, občas vystrčil i růžky, ale náš hráč přece jen několik možností dostal. Zde ale nebyl problém na šachovnici, ale v hlavě. Když to nejde, sebedůvěra je prostě fuč, slepota dominuje, obava vládne a v tomto rozpoložení se těžko vyhrává i dámská koncovka s dvěma pěšáky navíc. Tedy jen remíza.
Jedno eso v rukávu domácí přece jen měli. Hostující cizinec 2400+ to výhrou v dnešní partii dotáhl na úctyhodných 7/7! Pavel Janda tvořil téměř od prvních tahů a stálo ho to „jenom“ pěšáka. Připrohranou pozici bránil ještě dlouho a nápaditě. Nechal se však rozhodit mimo šachovými okolnostmi jako vystřiženými z Psychologického průvodce. Soupeř totiž postupem času začal co půl minuty hlasitě popotahovat. Původně jsme se tomu smáli a uklidňovali ho, ale pokud se člověk trochu zasoustředil, bylo těžké tento zvuk vyhnat z hlavy.
Nečekaná výhra 5,5-2,5 nás souhrou dalších výsledků katapultovala až na krásné 5.místo (druhé nejlepší v historii) hned za silnou odskočenou Velkou čtyřku. Prostě jsme nejlepší ze zbytku světa J.