11.kolo 27.3.2022

ŠK SU - Spartak SU  1,5-6,5

Pohoda ve znamení g6 a časovek

My mohli sestoupit jen při hodně velké souhře extrémních výsledků. Bechyně musela vyhrát a ještě nahnat 6,5 bodu na skóre, což jsou hned dva výsledky někde kolem 7-1 nebo 7,5-0,5. To nebylo moc pravděpodobné, ale „Silonka“ měla pořád o co hrát, ovšem musela nás porazit. Vidina pozápasového hospodského zhodnocení sezóny však našemu kapitánovi pomohla sehnat silnou sestavu, v níž chyběl jen covidový Maris.

Nyní se vrátím ke zmiňovanému g6. Nevím, jak často se objevuje, ale tentokrát to bylo do očí bijící. Tento tah byl k vidění hned na sedmi (!) stolech a z toho na šesti v brzké fázi partie. Překvapilo mne, jak je tento tak komplexní J bez ohledu na zahájení.

1.šachovnice Jarda Hejl hraje g6 (3.tah) na g7 tradičně umístí střelce a následným nástupem bílého zatlačí do pasivity

2.šachovnice Černý tahem g6 (13.tah a bez černopolných střelců) brání matu na h7

3.šachovnice Tomáš také použije g6 (15.tah) jako záchrannou brzdu proti matu na h7 a na g7 později schová dámu

4.šachovnice G6 (27.tah) se objevuje v pozdější fázi partie a černý brání f5 před jezdcem

5.šachovnice Jarda Pekarovič tahem g6 (10.tah) brání postupu bílých pěšáků a černopoláka posouvá mezi c5 a e7

6.šachovnice Tady se objevuje standardní g6 (2.tah) - Sg7 s rošádou v náznaku indické

7.šachovnice Karel zahájil Královskou indickou a g6 byl učiněn ve 2.tahu

Ale zpět k samotnému průběhu zápasu. Pohoda se na našich figurkách usadila poměrně brzo.

Jednoduchá rovnice: Pavel Janda + 7. či 8.šachovnice = 1 platila i tentokrát (že by taktika do dalších let? J). V miniaturce si černý moc neškrtnul, stačila jedna chyba a Pavel vysbíral, co se dalo.

Na dalších stolech se bojovalo o 106, nikde se nehrálo na nezáživnou plichtu.

Jarda Pekarovič tradičně neztrácel čas s teorií zahájení a bílý Karel Šedivý dostal výraznou prostorovou převahu. Jenže ve snaze zablokovat  pozici, natahal pěšáky zbytečně dopředu a s nedostatkem času nabízí smír. Právě tímto tahem vyrobil hrubku (taky se vám zdá, že tah s nabídkou remízy je často prohrávající) a po výměnách hladová černá věž zhltla všechny nebožáky, kteří ji stáli v cestě.

Co mají chudáci na čtvrté řadě dělat….

Na třetím stole vznikl takový menší  „bordel“ na šachovnici. Náš Tomáš Válek i náš bývalý host Martin Říha hráli buď anebo. Slabí pěšáci bílého nevypadali moc hezky, ale Martin utočil přímočaře na krále. Tom se bránil dlouho dobře a s pěšcem víc stál výborně. Jenže v časovce (jak to tak bývá)  ztratil figuru, pořád s nadějí na nějakou protihru. Ovšem s minimem času přišla další, tentokrát fatální chyba a Martin zapsal jediné domácí vítězství.

Karel získal na Jozefu Dundálkovi pěšáka a udržel ho zuby nehty až do koncovky, která při nestejných střelcích zpravidla nejde vyhrát. Toto nebyl naštěstí tento příklad a soupeř to Karlovi ještě usnadňoval.

Honza Fiala měl odehrané své slíbené dvě partie, ale stejně se na závěrečné kolo nechal zlákat. Marián Krbúšik to zkoušel hrát na plichtu, ale ve stísněné pozici těžko hledal tahy. Po jednom z nich nabídl remízu. Jenže po následné odpovědi bílého (24.Jf5!!) mohl jen konstatovat „to jsem neviděl“ a přihlížet závěrečné vyhrávající kombinaci našeho hosta.

A Honza našel drtivé 24.Jf5 !!

Na prvním stole Petr Loskot spustil hurá akci, ale Jarda Hejl pohodlně kontroval, získal obrovskou aktivitu, když sevřel bílého na jeho polovině. Bílý jezdci jen smutně hmoutali seno, což bylo asi tak jediné, co mohli na polích h2 a f1 dělat. A vydrželi tam ustájení od 18.tahu až do konce v 51.tahu (!) Černý to zkoušel nejdříve zprava pak zleva a i po slabších pokračováních ukazuje program minimálně rovinu.  To bílému stačila jedna minela a v tísni odevzdal kvalitu, což stejně nepomohlo.

 netradiční pěšcový obrazec byl k vidění na prvním stole

Vpravdě žravé šachy předvedli hráči na šestém stole mezi 18. a 24.tahem, když v tomto mezičase zmizelo ze šachovnice hned 13 (!) figurek. Vítězem této magasměny byl Pavel Novák a šel do dámské koncovky s pěšcem k dobru. Jenže v jeho propočtech se objevila díra a tak raději znechuceně nabídl půlku, kterou Pepa Petr ochotně přijal. Přitom stačilo najít několikrát se nabízející e5! a byl by konec.

Pozice před výměnami…..                  …. a o šest tahů později

Podruhé v sezóně mám bílé (předtím v kole prvním!) a nějak si nemohu zvyknout. Hodnocení se  podle počítače přelévá kolem nuly a asi by partie skončila  zaslouženou půlkou. Jenže Honza Mošnička chtěl tvrdohlavě z pozice vytřískat více, než tam bylo, až na minutě udělal dvě chyby za sebou a po kontrole už nebylo záchrany.

Docela pohodové vítězství, které jsme v dobré náladě zapili na Lípě. Doufám, že poslední tři kola hovoří o naší síle více,  něž prořídlá sestava okleštěná covidovými pravidly.