1.divize 2018-19

 

 

3.kolo 25.11.2018

Prachatice - Spartak SU  4-4

Velmi cenná remíza  (Pavel Novák)

Do Prachatic jsme nejeli s přílišnými ambicemi a když domácí nasadili všechny těžké váhy byly naše vyhlídky nevalné. Jako kapitán jsem přál každému osobní úspěch a doufal alespoň v nějaký ten bodík. Bylo zřejmé, že jestli to může vůbec někde klapnout pak je to "vzadu", vpředu bude každá půlka malým zázrakem.
Zhruba po dvou hodinách připisuje po klidném průběhu první vlaštovku Tomáš a po obchůzce zjišťuji, že jen já stojím podezřele :-), ostatní OK. O výhru usiluje Jarda a Marys, za domácí rodina Havlíků a Martin Klicnar. Další korektní remízy připisují Karel na osmé a k mé velké radosti i Martin Říha na třetí.Stav 1:5,1:5. Ostatní však už vím pouze z doslechu na cestě zpět. Jarda asi nezahrál úplně přesně a na světě je další plichta. Já jsem pod pozičním i časovým presem. Pan Havlík ale ponechá krále v centru, podaří se mi otevřít hru a v taktické přestřelce získávám jednoznačně vyhranou pozici. Jak už to bývá 40. tahem na pár vteřinách vyrobím plundr, ztrácím materiální i poziční výhodu a na výhru hraje už opět jen bílý. K naší radosti však zavěsí Marys a vedeme 3:2! Pavel Janda nakonec Honzu Havlíka mladšího neustojí a za stavu 3:3 držíme s bratrem horší pozice. Domácí se tlačí do výhry. Po necelých pěti hodinách boje nakonec podepisujeme smír a vezeme domu velmi cennou remízu 4:4.

Soutěž je teprve na začátku, ale je zřejmé, že o překvapení nebude nouze. Sedm bodů po třetím kole znamenající lichotivé druhé místo v tabulce je tedy výborný vklad k záchraně. A jak píše Milan Borkovec ve svém článku "Lipany" i my máme bohyni Caisse zač děkovat. Vydrž!!!

A tradiční zpravodajství zpoza šachovnic (Jirka si pomohl německým kamarádem FRITZem):

Už jen při pohledu na sestavy, kde jsme byli na 6 šachovnicích „horší“ (a to na prvních čtyřech deskách dost výrazně) dává naší remíze nálepku velkého překvapení. Když se navíc kouknu na vývoj zápasu s „velkým finále“ za stavu 3-2 pro nás, napadá mne titulek do novin – čarodějovi učni!

Čekali jsme výprask, to je jasný. Ale po hodině se pořád nic nedělo, spíše jsme byli zvědavi, jak Honza Havlík naloží se dvěma dvojpěšci. Vpředu se dařilo držet těžké váhy, dokonce Tomáš (v úvodu stál lépe domácí hráč, závěrečná pozice +1 pro nás) a Martin (celou dobu výkyv maximálně 0,5 na obě strany) na pohodu odremizovali domácí borce, což jednoho z nich docela rozladilo. Vzadu jsme trochu doufali v bodové zisky. Karel získal příjemnou pozici (až +1,5), jenže se trochu zacyklil a raději zvolil klidný přístav. Jarda vsadil na oblíbenou razanci, bez mrknutí oka obětoval figuru za 3 pěšáky a my nevěděli, jak pozici hodnotit a i PC s tím má problém. Hodnocení osciluje mezi plus mínus 2 podle toho, kdo je zrovna na tahu. Když však Jarda osvobodil svoji věžku z h-sloupce, přece jen měl blíž k bodu on, ale riskovat nechtěl. Na pomyslném ukazateli svítí  2-2, když se na pátém stole blíží první rezultát. Ostatně u Sicilky s opačnými rošádami se to dalo přepokládat. Marian od začátku přitápěl pod kotlem a postupně zinkasoval dva pěšáky, které soupeř zřejmě obětoval za pomyslný útok. Náš borec získal ještě věžku, černý zoufale a marně hledal věčný šach, následně v totálně prohrané (cca +10 pro bílého) pozici překročil čas. Stav 3-2 chvilku vypadal nadějně. Jenže na prvním stole domácí hráč ukázal, že i s dvojpěšáky se dá žít a skrz áčko proklouzl do ležení Pavla J. s bonusem pěšáka. Otázka, jestli to Pavel udrží je zakrátko zodpovězena a přes jednu nabídnutou a nevyužitou šanci je srovnáno. V rukou to mají bratři v triku. Pavel N. stojí do 25. tahu hodně podezřele (dokonce ani jedna z 8 figur není dál, než  na sedmé řadě!). První výpad přijde až ve 30. tahu, po něm však černý rázem stojí na výhru, když postupně získá 2 figury a dva pěšáky za věž (až -5). Jenže časovka je prevít, hrubka ve 40. tahu (jak jinak) stojí figuru a pěšáka a bratr je nucen bránit koncovku s kvalitou méně, což se mu kupodivu k naší velké úlevě podaří (i v závěrečné pozici PC jasně věří bílému). Ještě větší špektákl předvedli borci na druhém prkně. Loni Jirka od pana Klicnara dostal na holou, nyní jsem kupodivu vyšel se zahájení nadějně a dokonce se do 20. tahu cítil příjemně. S časovkou v zádech ale jen šoupu figurama, kdežto černý aktivizuje celou armádu a já stojím totálně na prohru (-14!!). K jeho smůle soupeř však odblicne ještě i 41. tah a rázem už to není na vzdání, ale „jen“ na prohru. O kvalitu kratší se snažím vyrobit jakousi neprostupnou pevnost. Vidím (či spíše odhaduji) možnosti černého, jenže ten s krátícím se časem neví jak dál a nakonec přistupuje na remízu. Tak to bratři dokázali – přežili klinickou smrt, s kvalitou méně přesvědčili (uhranuli) domácí hráče ke smíru, i když závěrečné pozice hodnotí PC pořád +1,5  až 2,5 pro silnější stranu a stanovili konečný fantastický výsledek 4-4 s pouhou jedinou prohranou partií. Díky všem. (Jirka N)