4.kolo 26.11.2017
Spravedlivá remíza
Letí to hodně, s Prachaticemi jsme nehráli sedm let. Domácí to hrají (jak vtipně glosovali) všechno na Havlíka, my zase na zadní desky. Oběma družstvům taktika vyšla a urodil se asi spravedlivý výsledek, i když při zápase to v posledních partiích vypadalo, že se hraje na tři výsledky. Opět jsme byli na všech stolech papírově slabší, ale ve skutečnosti to nebylo zas tak horký.
Plán byl vpředu sehnat nějaké (půl)bodíky. Proto nebyl důvod se zlobit, když Martin v 16.tahu a bratr v 17.tahu podepíšou plichty. U Pavla to sice vypadalo opticky nadějně, ale motorek je mnohem skeptičtější. Martin získal pěšáka, ale lekl se protihry. Černými za půl proti ELU lehce pod 2100 je prostě OK.
Nejslabší výkon v zápase předvedl Jirka. Přitom už dlouho jsem nebyl ve 13.tahu tak spokojen a navíc s 20 minutami k dobru. Ale pak přišly dva horší tahy, jedna hrubka a málem to byla miniaturka. Fujtajbl.
Honza Havlík je tak trochu jiná liga. Pobíhal po místnosti, klábosil s námi, rozebíral jiné skončivší partie a jen tak mimochodem si odskakoval ke své šachovnici. Ne že by Pavel hrál nějak špatně, stačila ale jedna nepřesnost a už to jelo. Občas bílý zvedl oči ke stropu a jakoby tam měl napsaný pokračování. Koukal jsem se - nic tam nebylo J.
Jarda se otřepal z minulého kolapsu a od začátku si udržoval malé plus, které přetavil do volného a-pěšáka. Jenže, když černý postavil neprostupný val, bylo rozumné vzít za brzdu a neriskovat. Rýsovaly se totiž body jinde.
Materiálně dlouho vyrovnaná partie se hrála na osmičce. Jenže náš nový host Honza má zatím fazónu jak hrom. Pečlivě si připravil útok na královském křídle, které pak otevřel jak pikslu od rybiček a bylo to až od matu.
Ráno Karel slíbil (jako když si Růža v Naganu vzal slovoJ) bod, Marian (věčný optimista) tipoval 4-4 a oba pro to dělali, co mohli. Ale dlouho to vypadalo všelijak. Na sedmičce totiž bílý strašil střelci a dámou, zatímco černé figurky hledaly souhru. Soustředěný Karel však našel pěkný obrat 15…Sxh2 a vypadalo to, že pokud nedostane mat, bude mít pěšáka víc. Chvílema jsme trnuli, ale když dřevo na šachovnici prořídlo, hrál na celý bod už pouze náš borec. Otázkou zůstávalo, zda koncovku D+S s pěšákem navíc prosadí.
Na odpověď nechtěl čekat Maris. Většinu zápasu byl mírně pod tlakem a sotva stačil vyrovnat, hned se střemhlav vrhl do hry na výhru. Obětoval kvalitu za volného pěšáka a chvilku to vypadalo nadějně. I domácí hráč byl však na výši a ke konci jsme úpěli spíš my, obzvláště když i při přiskočení bonusu míval Marian na hodinách cca 35-40 sekund. Jenže závěrečnou fázi partie sehráli oba hráči jak z partesu – posledních 13 tahů (!!) vždy první (max. druhá) volba kouzelníka Houdiniho – vymlátili pěšáky, zůstala věž proti střelci. Tato remíza nás nakonec nemusela mrzet, protože hned vzápětí skóroval nečekaně rychle Karel, když si bílý nechal dát mat. Přitom to vypadalo, že tam prosedíme zbytek celého odpoledne.
Spokojena s výsledkem nakonec byla obě družstva.
Vývoj skóre: Martin ½, Pavel N ½, Jirka 0, Jarda ½, Honza 1, Pavel J 0, Marian ½, Karel 1