2.kolo 29.10.2017
Větrná loterie
Sestava se nerodila snadno, ale oproti tomu, co mělo přijít v tomto větrném dni, to byla procházka růžovým sadem. Plán nabrat Milana Hrubého v Čimelicích dostal první trhliny v podobě pípnutí SMS s informací o 20 minutovém zpoždění vlakového spoje. To ještě šlo, máme přeci čas. Další telefon o konečné vlaku v Příbrami z důvodu popadaných stromu (na trati Praha-Tábor tomu nebylo jinak) už znamenal krach naši logistiky. Následovala série telefonů a SMS s rozhodnutím ponechat Martina s Marysem v Čimelicích s "odskočením" pro Milana do Příbrami. V důsledku toho tak v deset hodin bylo v hrací místnosti pouze torzo (rozuměj tři hráči) našeho týmu. V zápasový čas "H" nakládám v čimelické cukrárně uhnízděnou dvojku Mariana s Martinem a Jarda Milana v Příbrami. Silnice jsou naštěstí v lepší kondici než koleje, pár větví a malých stromů nezabránilo dorazit s nejvyšší opatrností do cíle v podobě oázy klidu v lázeňském domě ve Vráži. Krásná ukázka toho co dokáže soutěž družstev a ochota hráčů. Díky!
Stejné díky patří týmu domácích v čele s panem rozhodčím Šimečkem, kteří příkladně počkali, abychom zasedli k zápasu v 10:50! Šachové loterie ale měla teprve přijít.
Vzhledem k tomu, že nejsem v úvodu sezóny zjevně „na výši“, stojím od začátku velmi podezřele, což mě stojí hodně času. A tak mám infarktový průběh zápasu jen „z doslechu“. Slovo tedy dostává tedy Karel (mírně jsem korigoval, doufám, že se nebude zlobit):
První partie skončila na šestce: Jarda začal podle svého zvyku zhurta (než jsem zhruba zkontroloval všechny šachovnice, měl už asi 8 tahů). A černý jen s překvapením zíral, co se valí zprava, zleva. V rámci zápalu Jarda nestihl rošádu. Soupeř se domníval, že jedním z klasických triků získává pěšce, jenže ouha, byla to naopak figura za dva. Černý pak zakalil vodu tahem na využití nerošády, Jarda nezareagoval přesně a soupeři podepsali smír (po ... b5,ústupu střelce a4 by následující b4 získávalo materiál zpět).
Na druhé desce Milan rozehrál královskou indickou a zdálo se, že se černý bude jen bránit; souhra bílých figur je impozantní. Nakonec se černému podařilo otupit útok a Milan raději nabídl půlku, kterou soupeř po chvíli přijal.
Potud celkem v poklidu, i když Jarda to měl údajně v čase podpisu smíru zdechlý J.
Na sedmé byl Karel odhodlán bojovat až do konce. Cestou autem dával rozumy, že je potřeba být sobecký a nerozdávat. Odříkaného chleba největší krajíc. Po Jc3 bílého zvolil rychlou dračí a neměl problémy. Ve střední hře ale povrchně odhadl pozici a po prozaickém mezitahu a ztrátě věže smutně vzdal. S věží míň to prostě "hrát do konce" nešlo.
Stav 1:2 a pohled na zbylé šachovnice nevybízel k optimismu. Milan Hrubý šel do přilehlé restaurace na oběd s tím, že je zápas totálně prohraný. Ale tohle není liga J.
Na první šachovnici hrál černý aktivně, bílý zahrál podezřelé f3, ale slabost černých polí nešlo jen tak využít. Bílá dáma z d3 nutila jezdce e4 k vyjádření a černý musel brzdit. Nakonec se stala ze hry taková přetahovaná, kde černý hrozil na královském křídle. Bílý se rozhodl nakonec pro zjednodušení, ale neodhadl výměny, ztratil figuru (ihned po tahu obrátil oči v sloup, ale zisk figury jsem fakt viděl i já (Karel) a vzdal - 2:2
Na osmé se mladý Honza Rybín v prvním zápase „za nás“ pochlapil. Hrál s přehledem, nic neuspěchat, klidně. Je otázka, zda černopolný střelec a d-pěšec nemohli zamanévrovat lépe. Černý podle mě uspěchaně otevřel střed a Honza výměnou černého domovníka zbavil protihráče hlavních hrozeb. Bílé figury kontrolovaly důležité body. Po výměně dam už bílý monarcha podpořil střed a dámské křídlo. A když bílá věž vynutila postup pěšců na královském a později tam vtrhla, byl konec – stav 3:2 v náš prospěch.
Na třetí hrál Martin proti otrkanému Šimečkovi. V jednu chvíli musel dát kvalitu a bílý měl hodně navrch. Jeho figury zle dotíraly a tak se nelze divit, že podlehl iluzi, že zaleze černému až do královských komnat. Jenže to nezná bojovníka Martina. Ten využil nepřesnosti a obdobně jako loni proti Houdkovi vytasil trumf v podobě zabijáckého tahu dámou. Bílý ztratil glanc a znejistěl. Posléze v rychlé sledu daroval střelce, věž a tím i celý bod. Vedeme 4:2!
Pavel N. stál od začátku jako prase, holandskou evidentně zvládl lépe černý. Bílý natahal pěšce na dámském, černý ale postupně zatlačil a prorazil ve středu. Tady možná Pavel nezvolil správné tahy, dovolil černému vytvořit spojené volňásky c4, d3!!, zatímco jeho pěšci e5,f5 neměli moc perspektivu, jen dáma hrozila. Černý ale podle mne nezvolil dobré pokračování (Sd1 s dalším Se2), dovolil výměnu dam a nalil Pavlovi sklenku naděje. Pak už ale hrál dobře a převahu přetavil do zaslouženého vítězství.
Na páté musel Maris čelit p. Landovi. Z Benoni vyšel dobře, natahal pěšce na c4,b5,a6 a jeho jízda se proskákala až na d3. Bílý ale pěšce podminoval (a4,b3), čímž ztrácel koník oporu. Musel tedy hrozit dámě, ale i tak by měl černý přijít o (dalšího?) čistého pěšce. Maris kladl léčky, ale bílého nenachytal. Stál dobře, za stavu 4:2 měl pěšce k dobru. Pak však dal kvalitu a z partie se stal maraton, ve kterém musel domácí hráč bodovat naplno. Černý postavil „pevnost“ téměř bez slabin, ale pod tlakem času a únavy zahrál zřejmě příliš aktivně. V čase 16:10 po téměř 80 tazích Marian kapituluje a zápas končí zřejmě zaslouženou dělbou bodů.
Zápas nabídl opravdu všechno, co může soutěž družstev přinést, ale nejdůležitější byl návrat všech zúčastněných ve zdraví domů.
Průběh: JP ½(11:45); MH ½(13:00); KD 0(13:20); PJ 1 (14:00); JR 1(14:05); pak MŘ 1 (14:15), PN 0 (15:00) 0 a Marian 0 (16:10).