10.kolo 26.3.2017
Infarktový vývoj se šťastným koncem
Na to že píseckým o nic nešlo, dorazili s docela slušnou sestavou. My jsme nasadili Milana Borkovce, který se rozhodl sehrát druhý – povinný – zápas. Volno dostal akorát psychicky unavený Karel. Podle sestav bylo tedy zaděláno na vyrovnaný zápas, což se nakonec potvrdilo. Ale začátek vypadal jak z růžového snu.
Zaskakující Pepa uhrál pohodlnou rychlou půlku, když to byl ale soupeř, který vyměnil, co se dalo. To se nám hodilo do krámu, jelikož se zdálo, že máme dobře zaděláno. Maris totiž překvapil bílého (nejen jeho) obětí Jxf2 už v sedmém tahu. Ten nereagoval dobře, ztratil pěšáka, nabídl druhého a vypadalo to na krátký proces. Jarda taky rychle využil slabších tahů soupeře a už ve 12. tahu začal sběrem pěšáků podpořeným následným ziskem kvality (motorek začíná na +4 a později jde nad +10). Tetelili jsme se blahem, o to víc, že i Milan měl přinejmenším nadějnou pozici.
Prohru Martina jsme tedy přijali bez mrknutí oka. Partie se mu opravdu nepovedla a byl poražen na hlavu. Jeho dáma splašeně běhala sem tam, zatímco Va8 + Sc8 prospali celou krátkou partii na svých políčkách. Rozhodla aktivita a slabé pole f7.
Vzhledem k předpokládaným bodovým žním alibisticky nabízím půlku. Nemusel jsem, moje figury byly aktivnější, černý neměl pořádný tah. Jenže se mi začal krátit čas a to bývá moje Achilova pata. Koukám střídavě na hodiny a šachovnici a nevím co hrát. Bratr splichtí zakrátko taky, na rozdíl ode mne nemá ale ani „chlup“.
Jenže body nějak ne a ne přijít. Na šestém stole Marian odmítl druhého pěšáka, přešel do neobvyklé pasivity a my začali drbat brady. Bodík mizel v mlžném oparu, zatímco tlak bílého narůstal. Situace se měnila každým tahem, černý byl sice v plusu už tři pěšáky, ale téměř všechny jeho figury se tísnily na poslední řadě a král si musel pomoci sám. Jenže nakonec přesile neodolal, zatímco Va8 + Sc8 za celou krátkou partii neopustili svoje původní políčka.
Prohráváme už 1,5-3,5 a k (aspoň) remíze nám chybí 2,5 z posledních tří partií. Naděje umírá poslední – Jarda to přeci dá, Milan snad taky, tak to vypadá, že rozhodne Pavel Janda. Při jeho letošních výkyvech je to ale sázka do loterie.
Jarda, že to dá? Jeho převaha nakonec dosáhla celé věže, navíc neustále hrozil matem. Ale černá dáma začíná honit krále a vůbec netušíme, jestli z toho nebude věčňák a totální pohřbení našich nadějí. Nepřehlednou situaci vyřešil náš hráč přechodem do věžovky „jenom“ se dvěma pěšáky navíc (ne úplně tak jasné), kterou soupeř neustál. Milan to dá? Ale jo, na toho jedinýho byl v zápase spoleh celou dobu. Když černý sehrál úvod hodně pasivně, získal pěšáka a na tuto výhodu to pak tlačil zbytek partie. Soupeř sice ve věžovce kousal, ale nestačilo to.
Tak musela rozhodnout 2.šachovnice, což byly další nervy, protože podle nás (laiků) se až do konce hrálo na všechny tři výsledky. Kolem 20. tahu získal Pavel pěšáka, jenže tuto výhodu kompenzovala poněkud nepohodlná a stísněná pozice. Krátce po 40. tahu se šachovnice vyprázdnila, zůstala věžovka pořád s pěšákem navíc. Už jsme se smiřovali s remízou na stole i v zápase, jenže Pavel zatvrzele pokračoval na výhru a dokonce se ocitl materiálně v mínusu. Už na nás šly mdloby, ale písecký hráč si evidentně z pozicí moc netykal, ztratil pár drahocenných temp a rozhodli volní spojení centrální pěšci černého. Otáčíme k naší úlevě na konečných 4,5 a jsme téměř zachráněni. Zbývá držet palce Táboru v lize v posledním kole, a pokud to tady neklapne, tak nesmíme prohrát my na půdě posledních Strakonic hůře než 2-6. Ale snad to vyjde nám i táborákům.
Vývoj skóre: Pepa ½, Martin Ř 0, Jirka ½, Pavel N ½, Marian 0, Jarda 1, Milan B1, Pavel J 1